Stalo se mi letos (a myslím, že i dříve). My se teda s manželem rozešli víc než před půl rokem, ale domluvili jsme se na rodičovském fungování a tyto vánoce jsme chtěli pro děti společné. Nečekala jsem nic světoborného, ale zamrzelo to - člověk si připadá jako blbec, protože ode mne samozřejmě dárek dostal. Mrzelo to o to víc, že mi šel v létě k narozeninám s dětmi koupit dárek (dost demostrativně) a přinesl asi 80g vzorek čokolády. Nemohla jsem tomu uvěřit
Trochu jsem po vánocích bouchla kvůli jiné věci a říkala jsem, že já se pořád jak blb snažím a v\cházím vstříct a on jen prudí a ani dárek mi pod strom nedal. On se strašně bránil, že přece říkal, že má něco objednané a že to ta objednávka zdržela. No neříkal, ale co už. Jestli chceš přijít na mentalitu člověka, který pořád bere a dává málo - je to jednoduché. Na sebe je opatrný a vždy má omluvu, ve vztahu ke druhým je to právě naopak.
Já třeba myslím, že dříve ho to ani nenapadlo, protože všechny dárky jsem zařizovala já....nerozešli jsme se kvůli dárk§m, ale v principu vlastně jo - kvůli jeho bezohlednosti.