Pojala jsem tuto diskuzi spíš jako reakci dárek nebo nic. Dárek jako snaha ukázat, že jsme schopni pro druhého něco udělat, zařídit, vymyslet a to nejen pro děti ale i pro partnera. Nevím co si děti už nevěřící na ježíška vezmou pro život, že oni dostanou a nejeden dárek a rodiče si nedají nic,a děti nejsou blbé aby nepoznaly že ponožky jsou od tety a voňavka od babičky. Třeba u Tuten manžel upeče cukroví a to jde brát jako dar, já to beru. Ty jsi vymýšlela pro syna trička podle momentálního vkusu, z manželem jste se dohodli na výletu před svátky. Ale když některé děti nevidí žádné takové malé radosti a odmala dostávají plno dárků, tak nevím, jak to budou mít v dospělosti. Asi jim pak může připadat divné dávat si dárky na Vánoce, narozeniny, dávat svatební dary, protože to neodkoukaly doma. Ale někteří chtějí toto zrušit hlavně z pohodlnosti, dle diskuze hlavně chlapi. Někdy stačí maličkost a může udělat velkou radost, ale vymyslet to je velký problém.