Syna to vnitřně mrzí, ale v rámci své vzpurné nátury se k tomu staví "no a co, tak mám plínu, a co jako".

Pod pyžamem ta natahovačka z DM není skoro vidět. Ráno ji svlíkne s pyžamem a sám hodí do odpadkového koše. V rámci tábora si domluví nějakou konkrétní proceduru s vedoucí, o to se nebojím. A když si pročurá postel, tak to holt bude taky řešit osobně. Tu podložku do postele mu teda dám s sebou, radši dvakrát.

On teda není ten typ, co by se mimo domov vydržel nepočurat, ale i tak si myslím, že je to u něj hodně povahou, takovým tím protestem vůči čemukoli. To noční čurání je takovej ventil ("aspoň v tomhle bude po mým"). Potvrdila to i psycholožka, že to je určitým způsobem vzpoura proti rodičovské autoritě. No tak na táboře nebude rodičovská autorita a bude větší společenský tlak se nepočurat, tak třeba mu to prospěje a sám zjistí, že to jde.

Jemu vyhlídka na tábor s plenou nějak nevadí, není to pro něj důvod nejet.