Jsme s manželem už deset let a máme malé dítě, romantika není zrovna na pořadu dne. Ale to, kam to postupně driftuje, mě začíná děsit. Manžel normálně mluví dost málo a s nástupem chytrých telefonů se to nezlepšilo. Nebavíme se prakticky už o ničem, než o provozních věcech, všechnu potřebu lidského kontaktu si odbývá se svým telefonem, sedí u něj prakticky každou volnou chvíli. Příšerně mě to štve, ale žádné pruzení samozřejmě nepomáhá. Manžel tvrdí, že když nahodím zajímavé téma, rád se chytne, ale ve skutečnosti je internetu těžké konkurovat - všechno už tam četl a všechno se tam ví líp a do větší hloubky. Mám na ty krámy vztek a s nostalgií vzpomínám na dobu před telefony. Co s tím? Jednorázově ho z toho nějak vytrhnout mohu, ale dlouhodobě je to problém.