Kudla, na to, že dle tvého infa nevíš mnoho o jazzu, toho víš překvapivě hodně o jeho publiku a čeho si všimne, dtto kde jsem já kapelníkem . Většina lidí v jazzu fungje tak, že mají svoje kapely a kromě toho hrají v mnoha kapelách svých spoluhráčů. Svůj projet si většinou děláš právě proto, že chceš realizovat vlastní záměr třeba i včetně podiového projevu. Já šéfuju šesti chlapům, jsou všichni fajn, ale stejně je to fuška a kdybych brala jako sexuální útok, že ti někdo řekne: "Máš boží prd.l.", protože právě strávil tři hodiny s bezprostředním výhledem na tvůj zadek a jak hrál, tak si představoval a na konci už byl tak rozkokošenej, že zapomněl, že to není slušné, a dožadovala se nápravy nejlépe pomocí nějaké organizace, kam si myslíš, že by to vedlo? Jediné, co můžeš dělat, je vědět, že to v podstatě je lichotka, i když hovadská a nepřijatelná a musíš mu dát jemu pochopitelnou přiměřeně intenzivní zpětnou vazbu.
Je to záležitost toho, co chceš víc. Jestli přinutit stádo huculů, aby jedli příborem a nebo jestli je chceš radši vidět, jak běžej, a slyšet, jak řehtaj.