Tak první - můj manžel - do 30 žil s rodiči,klidně by pokračoval,leč tchyně ho vyšoupla, do začátku dostal vlastní pračku a nabídku telefonické pomoci při vaření. Tehdy ho napadlo, že by se hodila nějaká přítelkyně, sestavil si hodnotovou škálu a začal aktivně hledat. Nejdůležitější bylo, aby to nebyla učitelka jako jeho oba rodiče. Dále byl z domova zvyklý, že jídlo dostane po nos a nemusí stolovat s ostatními, lehne si s tím na gauč. Neodnáší nádobí, položí vedle gauče. Nezúčastňuje se přípravy jídel, nesahá na maso.
Vzal si mě = učitelku, na jeho zvyky "ležím, neodnáším, nepomáhám" nějak zezacatku nepřišla řeč, žili jsme normálně. Po celkem dlouhé době mi to odvypravel, zasmála jsem se tenkrát hodně srdečně.
A druhý - z rodiny, muž 48 let, žije s matkou. Vykladala jsem synům, že máme v pribuzenstvu Pepu, kterému maminka každý večer vyhříva postel vlastním tělem, poté ho do ní vpustí a lehne si do své ledové. Kluci se ptali " A kolik je Pepíčkovi?". Moji odpověď "48 let" jsem si skvěle vychutnala