Alčo, nechci, aby to působilo jako potřeba posledního slova, ale přesto bych ještě řekla, že situaci fatálně nemocného a lékařskou vědou stigmatizovaného člověka neumíme nazřít, naděje má různé podoby.
Já jsem práci psychosomatiků zažila a i když se mi můžete vysmát, že jsme stejně "umřeli" , mělo to nevyčíslitelnou hodnotu a nikdy za to nepřestanu děkovat, i když to obsahovalo klišé a racionální nesmysly. Přejme si, ať se nám nedějou situace, kdy na to budeme koukat jako nemocní