Tak pokud bych ty peníze na léčení vlastně neměla, nechala bych asi psa utratit. Zejména pokud je starší (či starý ?) a onemocnění vážné. Ale tohle je vždy velmi těžké rozhodování a odpověď, zda rozhodnutí /jakékoli/ bylo správné, je téměř vždy nejistá. Věcný manžel by mě neranil, protože já sama jsem v těchto věcech docela věcná a pragmatická. Zvířata bych trpět nenechala a klidně trpící zvíře zabiju i sama. Mám totiž zvířata opravdu ráda. Zažila jsem už dost lidí, kteří investovali spoustu peněz a jen psovi prodlužovali utrpení. Ale dnes je taková doba, že se léčí i potkani, osmáci, slepice a další domácí "miláčci". A veterináři si vesele mastí kapsy, protože proč by "neléčili", když to lidé vyžadují. Psi se staví na stejnou úroveň jako lidi, často se i nadřazují potřebám lidí. Psa má dnes každý. Ne proto, že by kynologie byla jeho koníček, ale protože je to trendy, cool a in. Ovšem málokdo psům rozumí a umí s nimi zacházet.