Chápu, že to má řadu úskalí, zvlášť pokud by se s tím někdo vytahoval a ponižoval lidi, kteří na to nemají, případně si to kupoval na úkor jídla svých dětí/na dluh/drsně to vyžadoval od rodičů nebo tak něco, ale je to opravdu takové zlo samo o sobě?
Znám starou dámu, která neměla lehký život a v penězích se určitě netopila, a ta se mi při jedné příležitosti pochlubila, jak si i při svých hubených příjmech nechala 2-3x za život ušít něco na míru v "lepším" salonu, a ty věci má dodnes a jsou nositelné. A byla na to hrdá.
Přišlo mi to jako sympatický počin, který se jí navíc ještě asi i vyplatil (měla "slušné oblečení", které bylo kvalitní, padlo jí a dlouho vydrželo, kdežto kdyby si koupila něco "obyčejnějšího", tak by to musela několikrát otočit a vyšlo by ji to nakonec nejspíš i dráž).
A včera jsem četla článek o jedné z Kardashianek, která rozpoutala vášně, protože se její dítě objevilo v botičkách od Gucciho, které někteří čtenáři okamžitě identifikovali (já bych si myslela, že jsou to normální boty ) a vyčetli jí to
https://www.super.cz/celebrity/kourtney-kardashian/630256-nevinna-fotka-kardashianek-rozpoutala-bouri-fanousky-vytocily-boty-jedne-z-holcicek.html
jako že jen idiot koupí dítěti tak drahý boty
(proč by je tedy Gucci asi vyráběl, kdyby si je neměli kupovat ani lidi, kteří mají evidentně peněz dost, navíc ta matka ty peníze nikomu neukradla ani o ně nikoho neošidila, normálně si je vydělala) , případně že to vytváří tlak na rodiče ostatních dětí (tady si říkám, jakej tlak? Všimnul si toho právě jeden z těch rodičů, pochybuji, že by to tak prožívaly ty šestiletý děti ).
A tak si říkám - časem mám v úmyslu zajít si do dobrýho krejčovskýho salonu a nechat si ušít něco kvalitního na míru. Je to opravdu tak zásadní rozdíl oproti puberťákovi, kterej touží po tričku (doplň nějakou dobrou značku, já nemám přehled), a jsou jeho pohnutky víc zavrženíhodný a snobský než ty moje? Já to vidím tak, že je to skoro nastejno, oba se (každej ve svý kategorii) chceme hezky oblíkat do toho, co se nám líbí a co je dražší (a nejspíš i kvalitnější) než průměr (o kvalitě cenově dostupného oblečení v řetězcích si myslím netřeba dělat přehnané iluze), respektive mít aspoň nějakej takovej kousek.
(Protože mám v poslední době pocit, že "značkové oblečení" je bráno jako téměř etalon zkaženosti a snobství.)