Monty,

rozumím, jak to myslíš, a ta nedůvěra tam podle mého názoru opravdu je.

Nakolik je oprávněná, toť otázka.

Já se třeba přiznám, že si nepřeju, aby moje děti chodily každý den do restaurací, sami tam taky nechodíme a mám za to (za svou osobu, jiným do toho, co dělají se svými financemi, mluvit nehodlám, pokud to zvládají) že je to cedník, ze kterýho se bezdůvodně vylije strašná spousta peněz.

Doma se vaří a ne špatně, obědy mají placené ve školní jídelně (tam to sice není žádná sláva, ale i tak).

Restaurace je pro mě spíš výjimečná věc než pravidlo, kdybychom to dětem povolili, tak bychom jim vlastně povolovali mnohem vyšší standard, než máme sami.