Přesně tak.

1)Jsou lidi, co žijou z ruky do pusy a jsou rádi že jsou rádi. Ti nemají ani na spoření, ani na užívání, a o nich tady řeč není.
2) Pak jsou lidi, co jim po poplacení nezbytností (do kterých počítám i normální kvalitní výživné jídlo) zbude dejme tomu těch 30 tisíc, a mohou se rozhodnout, jestli je celé projedí v restauracích, celé uspoří třeba na ten byt/financování hypotéky, případně zvolí zlatou střední cestu a část uspoří a část si užijou (což si myslím, že asi volí většina v této kategorii)
3) pak jsou lidi, kteří mají takové příjmy, že si mohou dovolit i spořit i užívat. O těch se tu ale taky nebavíme.

Nevím, proč Monty tak urputně popírá existenci té kategorie číslo 2 a tváří se, jako kdyby neexistovala, když ve skutečnosti do ní spadá asi většina lidí tady (samozřejmě s variabilní částkou, která nemusí být přesně těch 30 tisíc, může to být míň i víc).

To, že se někomu z této kategorie šetřit nechce a volí jen to užívání, je přece naprosto legitimní volba. Akorát mi přijde úplně scestný odůvodňovat to tak, že TO JINAK NEJDE.