Učit se psát rukou je hodně důležité pro každého.
Pro část dětí je dobrá i výuka spojitého psacího písma a třeba i krasopis. Není důvod to nedělat, když posíláme děti na keramiku a vůbec na výtvarku atd..
Pro část dětí je spojité psaní momentálně (nebo navždy) nad jejich síly. Grafomotorika není tak pokročilá a leckdy úplně nevyzraje nikdy, hodně lidí to zná, ačkoliv prošli vysokou školou v době, kdy se všechno zapisovalo rukou, jsou inteligentní, motivovaní atd.,ruka se nikdy doopravdy "nevypíše", psaní bolí, rukopis není úhledný. Já to třeba mám a po mně většina mých dětí. Těmhle případům velmi pomáhá, když od začátku píší verzálkou a krása napsaného se nehrotí, spíš se tak, jak to jde, pořád rehabilituje ruka a spojení mezi rukou a mozkovou kůrou.
Takže blbě je stejně tak považovat psaní za blbost, jako chtít výkony, které jsou nad limitem konkrétního jedince. Učitel by měl poznat, jako to se kterým dítětem je. On to často i pozná. Ale tam, kde je předem jasno, toho moc nezmůže.