Ono i na ty "venkovské" zvuky je třeba si zvyknout. Kdysi jsme byli s manželem na návštěvě u bývalé spolužačky z VŠ na malé vsi u většího města. Ráno se nás ptali, jak jsme se vyspali. Nechali nám svou ložnici, sami spali v dětském pokoji se svými dětmi, tak jsme ocenili pohodlí postele a příjemné ranní slunce, ale postěžovala jsem si , že ty kohouty by ve vsi tedy mohli mít nastavené na pozdější hodinu, že jsem bohužel v podstatě nespala od svítání, tj. od pěti hodin ráno. A oni se hrooozně divili, jací že kohouti a fakt nás to budilo, je to tedy nikdy neruší