Sama cestuju služebně.
V soukromém životě je hodně lidí, kteří se mnou chtějí cesty sdílet - maminka, děti, kamarádka, manžel, sourozenec, takže zde není příležitost si trochu samoty užít (jo, je to trochu rouhání, ale fakt bych si tu samotu užila).

Když jsem někde pracovně, na otázku zda jsem sama odpovím ano, nikdy z toho neplyne nic jiného než velikost stolu, kam mne usadí a počet nádobí které donesu, nebo alespoň já za tím nic jiného necítím. Občas někdo přisedne/je přisazen, třeba je li u snídaně všude plno, obv. zase nějaký solitér.
Teda nechodím sama do nočních barů, to je pravda 😀