Nejvíc nepříjemný je jít sama na jídlo. V ČR to ještě dávám; v cizině mi to občas zabrání se najíst. Někdy jdu radši do sámošky, než abych se cítila trapně pod dohledem nějakého číšníka, který by se pokoušel mě bavit, flirtovat se mnou nebo mě litovat. Mluvím hlavně o Italech a Španělech.
Muzea a jiný atrakce jsou proti tomu úplně v pohodě. Chodit po lese, což je můj hlavní program, bývá Ok v Alpách, ale už ne tam, kde to není tak běžný jako u nás. U nás jsou všude značky a lidi, rodinky, turisti, cyklisti. Pokud se toulám sama Španělskem, není to tak zvykem a viděla jsem hodně stop prasat a vyběhli na mě divocí psi. To jsem fakt nebyla ráda. Tam by bylo lepší jít ve skupině.