Renko, bohužel...

Sedíme na ohromném abscesu.

Zkopíruju k tomu text Jakuba Steinera, ten daleko lépe vyjadřuje, co je to ten kolaps zdravotnictví v realitě.


Jak si představit kolaps nemocnic? Ve skutečnosti nemocnice nikdy nezkolabují, podobně jako nikdy nedojde ropa - ta jen bude stále nedostupnější. Ani kolaps nemocnic není binární jev. Půjde o proces zhoršování zdravotní péče; proces postupný ale možná rychlý.
Covidovým pacientům ve vážném stavu se nyní dostává péče nejlepších specialistů i přístrojů. Pokud se počet pacientů během dvou týdnů zdvojnásobí, stejně jako za poslední dva týdny, tak budou již muset pomoci méně zkušení lékaři s menší šancí správně odhadnout, kdy pacienta intubovat apod.
Po dalším zdvojnásobení sice stále nemocnice obslouží všechny covidové pacienty, ale odloží neakutní péči. Pokud trend epidemie nezvrátíme, tak počnou problémy s péči akutní. Nemocnice sice budou přijímat případy se slepákem, nebudou však již schopné zaručit, že se oslabený pacient po operaci nenakazí covidem. Mnohem dříve než dojdou lůžka na jipce, se covid rožšíří mezi nemocničním personálem. Sice bude kyslík, ale ne nutně sestry, které nám pomůžou na záchod.
Tok 4000 covidových nákaz denně dosáhneme při současném reprodukčním faktoru za 2-3 týdny. Předpokládejme, že jej dokážem na této úrovni stabilizovat. Bude-li hospitalizováno 2.5% nakažených jako dosud, tak přítok 4000*0.025=100 pacientů denně a 14denní průměrná délka hospitalizace povede k ustálenému stavu 1400 hospitalizací s covidem v každý okamžik. Tento počet by naše zdravotnictví držel v šachu u nespolehlivé péče. Než by epidemie opadla, musela by imunitu získat přibližně polovina obyvatel. To vychází na cca 3 roky zdravotnické krize, i kdyby byla imunita stabilní.
Co jsme jako společnost ochotni obětovat, abychom covid zvrátili zpět k malým číslům?
edit: byl jsem upozorněn, že můj poměr hospitalizovaných je nesprávně optimistický. Berte prosím můj propočet jen jako řádovou ilustraci.