"Kam až se něco může dostat" není argument, ale manipulativní technika, která říká, že přibrat jedno kilo navíc je katastrofa, protože stejně tak můžu přibrat klidně sto kilo. A podle mě není jedno, pro jakou cílovou skupinu se točí, v anglosaskejch zemích rozhodně, ale nejen tam. Co Krteček a panda?

A proč vlastně vzbuzuje vášně jen ten rasovej typ, barva pleti, vlasů, očí. Vždyť je takovejch věcí, ve kterejch historický filmy nectěj historii, vždyť to taky nebejvaj žádný odborný rekonstrukce, ale zábavný vyprávěnky pro ukrácení času. Ani není žádný všeobecný lidský právo na to, aby soukromej producent obsazoval herce zásadně podle dochovanejch portrétů. Jasně, točí se spousta filmů, který u diváků sázej na vnějškovou autenticitu a na to, že se spousta diváků zatetelí při porovnávání detailů ve výpravě s obrázkama v knižních monografiích a tak dále, ale takový nejsou všechny a ani bejt nemůžou. Nakonec kdyby si někdo natočil M. L. Kinga s bělochem, já mu bránit nebudu. Přikazovat, aby někdo byl obsazenej bělochem nebo černochem je sporný v každým případě, ať už argumentuje rasovou rovností nebo ctěním historie - chtít, aby každej film byl co nejvěrnější zobrazovaný době je taky nepěkně omezující, to by znamenalo zavrhnout Tři mušketýry, vlastně je vůbec ani netočit, už ta knižní předloha je se ctěním historie silně na štíru. A co vlastně ten Hus? Tam nectíme historii a navíc diskriminujeme obézní tím, že jim místo originálu cpeme štíhlýho.