Já to vidím podobně, občasné přizpůsobení se matce rodinným vztahům jenom prospívá. Přijde mi, že u nás je zvykem, že matka je jako vzduch, všichni z ní čerpají energii, dělá ostatním služku, a běda, jak by chtěla nějaký čas jen pro sebe. Okolí ji začne zavrhovat, že z jejích dětí určitě vyrostou hitlerové. (Retro verze: a chudák chlap nebude mít teplé večeře).

Pro mě jsou spíš sobecké ta matky, které nedovolí dětem jet s kamarády na víkend, dokud se děti neodstěhují. O těchto matkách - pijavicích, které mají strach z toho, že je jejich miláčkové mohou na vteřinu postrádat, se filmy netočí. A je jich mraky. Matky, které i po třicítce usilují o to, aby je "děti" neopouštěly. Myslím, že je to dost často úplně naruby, kdo koho "potřebuje".