Doma protislužbu neočekávám v naprosto žádných situacích a je mi to ze srdce, z duše i z hlavy protivné. Měla jsem pár známých žen, které také neustále brebentily o tom, co doma muži poskytly, co za to očekávají nebo dostaly a ježily se mi všechny chlupy na těle (a že jich bylo, neholim se). Doma prostě žiju s člověkem, kterého mám ráda a který má rád mě a děláme si radost vzájemně, podle situace, chuti, nálady, příležitosti - nemluvím o sexu. Prostě život plyne bez vzájemného přehnaného očekávání a protislužeb. Když něco chci, řeknu si nebo se zeptám, co by chtěl a udělám. Nesoupeříme, neděláme ofuky, naschvály, nemáme potřebu si něco dokazovat.
Pokud požádám o nějakou službu nepříbuzného člověka, nějakým způsobem se mu revanžuji. Oplatím protislužbou nebo dárkem. Osobně prostislužby nemám moc ráda, protože ráda pro někoho něco udělám. Je z toho dobrý skutek a to je nejlepší služba, jakou mi kdo může udělat. Pokud mých služeb začne zneužívat může si své protislužby strčit někam, blbce ze sebe nedělám.