No, od rána si tu přemýšlím, jak jsou ty prachy k ničemu, když k nim člověk nemá navrch ještě štěstí. A v souvislosti s P.Kellnerem to není poprvé. Poprvé to bylo, když přeplatil jiného miliardáře a koupil své talentované a šikovné dceři parkurového koně s olympijskou vizí. Ten kůň na překážce upadl a zlomil své jezdkyni Kellnerové nohu. Sen o olympiádě se rozplynul, prachy neprachy. A teď tohle a všechny prachy světa jsou taky k ničemu. Není to poprvé, viz třeba Jobs.
Takže hodně štěstí všem a něco málo peněz taky.