Tak já o takových vím a vím, že nekecaly. Popisovaly to totiž zhruba stejně, jako ti kluci. Teda tu realitu, kde, kdy, z jaké strany... Šokovala mě příhoda z jedné pařby, kterou pořádala holka z vedlejší třídy na gymplu. Chodily jsme spolu kouřit, jednu dobu jsem ji i považovala za kámošku. Uspořádala pařbu, když matka nebyla doma. Chlastalo se, každý s někým soutěžil, jen Franta zůstal lichý. Matka se nečekaně vrátila, Franta vyděšený chtěl zdrhnout, máti ho odchytla a oš.kala na chodbě.
Na takových pařbách jsem se občas vyskytla a byla jsem dost výjimka, když jsem se těchto hrátek neúčastnila. Jednou taková akce byla u nás (pořádala starší ségra). Naši se předčasně vrátili a taťka mi dal facku (druhou v životě), že jsem druhou chytila o dveře, přitom jsem jen mírně popíjela a kouřila a byla zalezlá mimo hlavní dění. Jak od nás ty páry prchaly, prohlásila mamka, že doufá, že u nás nikdo nezapoměl slipy. A jeden prohlásil: "Né, nebojte, já je mám v kapse." Chvíli jsem to považovala za vtip, pak jsem nakoukla z okna a tam si ten vůl vykračoval s bílýma slipama na hlavě