Mám ráda jak dovolenou pouze s manželem a našimi dětmi, tak i společné. Manžel tedy ty společné moc nemusí (resp. líbilo by se mu, kdyby se našel někdo, kdo by se přizpůsobil komplet tomu, co vybereme my, ale to je dost komplikované, navíc nemá rád děti nebo manžele některých mých kamarádek a svoji partu moc nemá ). Ale byla jsem několik let po sobě s dětmi na společné dovolené sama, jednalo se o pobyt v bývalém "rekreačním zařízení ROH" jednoho podniku (nyní soukromý areál) s rodinami mých bývalých spoluhráček. Mně se to líbilo hodně, hlavně když byly děti menší - krásně se zabavily s jinými dětmi a já měla fůru času pro sebe, příp. na pokec s kamarádkami, co jsem je jinak celý rok neviděla. Program (zcela nepovinný) zahrnoval různé sporty, nějaký společný výlet, houbaření, soutěže pro děti, večer táborák ... Loni ale už děti moc jet nechtěly, na syna přišla pubertální stydlivost a dcera tam neměla holky k sobě věkově, resp. jedna jediná byla příliš introvertní . Loni jsme místo tohoto pobytu byli já s dětmi a sousedka s dcerou (věkově mezi mými dětmi) a bylo to moc fajn, letos se chystáme znovu (jinam) - týden výletů s koupáním po okolí pronajaté chalupy. Manžel byl jednou s dcerou a partou na prodloužený víkend na vodě (měli jsme jet původně všichni, ale syn pak měl jiný program). Já jezdila na vodu "za svobodna", resp. ještě během studia VŠ. Parta byla vždycky super, ale spaní ve stanech (a navíc to každodenní balení a stavění) to už by ted na mě moc nebylo. Dceru mi jednou vzdala kamarádka "na doplnění počtu" na lyžování s partou do rakouských Alp, přijela nadšená. Syna bych na něco takového asi nedostala. Evidentně já a dcera jsme typy na "tlupy", manžel se synem moc ne