Val - já se nikdy nestýkala s rodiči kamarádů mých dětí, prakticky jsem většinu ani neznala, proč taky, neměla jsem s nimi nic společného. A lidí jsem taky měla plný zuby, když jsem si představila, že bych měla s tím a tím. Jenže pak časem jsem zjistila, že si zvládnu najít "své" vlastní kamarády a nemusím s nimi trávit kvanta času, můžu mít společnost a taky můžu být sama - podle toho.
Nemám žádný povinnosti vůči nikomu, dělám si, co chci, s kým chci, změnila jsem úplně všechno vč. práce, protože mě začala vytáčet. Vyeliminovala jsem z mé blízkosti lidi, kteří mi nesedí. A je mi dobře, skvěle. K tomu asi musí jeden dojít sám. Dosavadní život byl skvělý, skvělý děti, manžel - ale potřebovala jsem víc svého já. Teď je to super a i kdyby to tak bylo na chvíli, i tak to za to stojí.