My prostě lítáme, já dlouhý sezení v autě nerada.

A jde hlavně o to, že muž má hrůzu z toho, že (jak Olympionici v Tokiu) jeden v letadle bude nakažený, všichni skončíme v karanténě a místo zaplacené dovolené budeme sedět zavření na pokoji a možná nám to ještě i protáhnou...

Každý, s kým jsem za poslední dobu mluvila, u moře naopak byl (samozřejmě kromě těch, co nejezděj nikdy nebo jen málokdy), tak jsem si už fakt říkala, že jestli to nepřehání(me).

Jinak léto jsme si užili moc pěkně, o to žádná... Až teď na konci nemáme už nic, takže vlastně posledních 14 dnů je dítě prostě jen doma (my chodíme normálka do práce).