Sedmi,
já se synem jezdila sama, od doby, co začal chodit do školy. Vždycky za nějakou "jeho" atrakcí typu oceánopole, přírodovědný muzeum... jednou se mnou jel i na výstavu Hieronyma Bosche do Madridu. Když to bylo dostupný autem, jezdili jsme všichni, jednou - což byla vlastně naše poslední společná cesta před covidem - jsme vzali i moji mámu. Ale když se nejelo nikam, kde by pro něj bylo cokoli zajímavýho, tak prostě jet nechtěl a byl radši doma. A myslím, že byl rád sám doma, pokaždý, jak jsme vypadli, si pozval kamarády a užíval si to po svém. Teď nedávno zrovna konstatoval, že vlastně u většiny svých kamarádů nikdy nespal nebo max. jednou, že všichni spali u nás, protože my byli pořád někde pryč. Covid do toho hodil vidle, takže z toho byl syn dost rozmrzelý.