Termix, jestli budeš mít někdy chvilku, níže koukni, jakou věž z rýže jsi sestavila na jedné nevinné větě o mé terapii u odborníka. Je mi líto, že sem nemůžu napsat něco osobního, aniž by to bylo strháno, u tebe mě to mrzí dvojnásob.

M psala Větru z hor: „První psycholožka, kam jsem rok chodila, byla neskutečně chytrá, fakt dáma, ale některý věci fakt nechápala a pohrdala tím...Druhá psycholožka o pár let později, za sebou depresi měla - jasně že držela na uzdě případné moje křivdoplačkování, ale k tomu taky fakt chápala, o čem je řeč - a všechno jelo násobně lepším tempem směrem k cíli“
T: a jak víš, že měla za sebou psycholožka depresi? Pokud ti psycholožka vyprávěla a své depresi a jiná pohrdala, pak to nebyly psycholožky, ale jakési šarlatánky.
M: Termix, první měla doktorát z fildy, druhá Mgr. Proč to řešíme? Já jen napsala, že u druhé terapie, kdy jsme první dvě sezení sdílely, jaký to je (deprese), jsem se otevřela, u té první ne
Prosím, nerozmazávejme to, chytne se toho nějaký obvyklý filuta, a budu to mít věčně na talíři Jak vlastně člověka automaticky napadne, že obě byly šarlatánky?
T: Říkáš, že to nechceš rozmazávat. Tak nebude. Nicméně neumím si představit, že by opravdu profesionální psycholog vyprávěl svým klientům o svých depresích.
M: proč ne? buď to dobře zahrála (a deprese nikdy sama neměla), anebo to fakt byl ten klíč, abych jí věřila, že to, co jí budu vyprávět, je v bezpečí Já se ptám: "jakými myšlenkovými pochody lze dojít k názoru, že to byly šarlatánky"? Obě "natuty" byly psycholožky Anebo dobrá, minimálně jedna z nich byla cikánka a čarodějnice, převlečená za doktorku
T: Marťasíno, proč ne? Protože profesionální psycholog se svými klienty rozhodně nemluví o sobě. Ale to je fuk.
M: Termix, obě byly psycholožky s praxí, ta druhá mladší, ale ani její praxe nebyla o "právě uschlém diplomu" - mmch obě ho měly zarámovaný v ordinaci . Proč nesmí odborník mluvit také o sobě a své zkušenosti?
T: Marťasíno, už jsem to psala. Je to naprosto neetické, neprofesionální. Oni si své věci řeší na supervizích nebo svých terapiích. Ale ne s klienty. Neznám ani jedinou psycholožku, co má na stěně své vyvěšené diplomy a taky neznám ani jednu psycholožku, která by se svými klienty mluvila o svých depresích. Není to vhodné ani výhodné pro ty klienty.
M: Termix, mrzí mě, že rozmazáváš takhle konfrontačně mou vlastní zkušenost, ke které jsem nenapsala téměř nic. Nikde jsem neuvedla, že jsme pokecaly jako kamarádky, ale na úplném začátku, na prolomení nedůvěry, mi opravdu pár větami řekla, jakou měla svou zkušenost s depresí. Sem tam uvedla, že si o své depresi myslí totéž/něco jiného. Pomohlo to mě rozmluvit. Skutečně nechápu, proč by psycholožka nemohla mít svá osvědčení a další následné vzdělávání (absolutorium kurzů) na stěně (mmch byl to předpokoj, kde se pouze platilo a objednávalo, ne přímo tam, kde se vedla terapie). Termix, proč jsi se toto tak chytila? Já se přiznám, že ti vůbec nerozumím Proč je to neetické, neprofesionální? Ona mluvila o zvládnutém problému, ne právě akutně probíhajícím. Strašně mě zarazilo, co píšeš.
T: Marťasìno, já nic nerozmazávám. Reagovala jsem a nemám dojem, že by to bylo zakázáno. Mně je úplně jedno, jaké zkušenosti máš konkrétně ty, ať si má na zdi každý, co chce, ale psala jsem a znovu si trvám na tom, že je neprofesionální a neetické, když jako klient víš o problémech svého terapeuta. Jsem si úplně jistá, že psycholog - odborník tohle nedělá a neudělá. Že nerozumíš tomu, proč to tak je, no prostě proto, že nejste kamarádky. Ten vztah je v úplně jiné rovině. Ten není o tom terapeutovi. Ale je to fuk. Neřeš to.