Když jsme bez dětí, uděláme si to vždy zbytečně náročné, že se pak už moc těším, aby nás děti brzdily.

Oba máme mnoho průniků, rádi jezdíme do Alp, na Fatru, do větších kulturních měst. Oba nás zajímají podobné věci, takže pak máme program jakoby dvojnásobný, protože si vycházíme vstříc a doprovázíme se.
Manžel mě vždycky vytáhne z postele děsně brzo, jak se těší, nachystá snídani, dojde koupit dobroty do nějakého krámku. Já bych si zas večer došla na vínko, takže je obojí, a pak je člověk unavený druhý den, protože se ZASE brzo vstává. Ale kávička v kavárničce pak všechno