ahoj, tady se ví všechno tak se jdu poradit. Mám dvě dcery, moje kamarádka tři. Její nejstarší je věkově mezi mými dcerami, res. s mladší chodí do třídy, se starší se hodně kamarádí. Známe se obě rodiny.
S její dcerou strašně tříská takové to období "všechno špatně" a prakticky pokaždé, když se sejdeme vznikne rozepře/hádka/??? na téma mlaďošce se něco nelíbí, zpravidla kravina a opravdu hrubě někdy i sprostě vyjíždí na mámu mezi lidmi, před námi.
Mě takové chování velice vadí, svým dcerám jsem doma jasně po několika takových výstupech řekla, že tohle jednou zkusí jednou na mě a , vadí mi i to, že vidí, že se někdo takto k rodiči chová.
No a moje otázka zní. Doteď jsem se chovala, že to není moje věc, nepletla se do toho nikdy, ani v tom směru, že bych se snažila pomoci uklidnit vášně (jednou byla hádka např. na změnu směru procházky než bylo původně domluveno), ale upřímně přiznávám, že mě svrbí huba mladý říct, že se s mámou takhle nemluví, ať se laskavě ovládá nebo ať se nadechne a zkusí to říct znovu a jinak.
Kamarádka je to dobrá, ale ne dlouholetá. Intenzivně se kamarádíme asi dva roky. V danou chvíli je vidět, že by dceru nejradši vystřelila do vesmíru a několikrát to skončilo posláním domů, kdy dítě opravdu naštvaně odešlo.
Jak byste reagovaly vy.