Náš firemní byznys je některými lokalitami a dodavateli moravský, slovenský a polský. Čeština jakžtakž převládá jen na pražské centrále. Některá jednání tudíž probíhají defacto čtyřjazyčně, protože moravská nářečí jsou od češtiny dost daleko (a to i bez Půlčiny babičky). Každý mluví, jak mu zobák narost, akorát je potřeba dost věcí opakovat jak mluvčím, tak druhou (třetí) stranou, která se ujišťuje, že věc pochopila správně. Tím, že jde o jeden obor, se věc zjednodušuje, naopak někdy věcnými spory - vyjednáváním - boji o pozice... se to zas drobet komplikuje. Jde to. Kolaps nastává až s německým jednatelem