Jsem "preventivní řešič", příprava předem mi usnadňuje potom spontánnost v místě pobytu. K čemuž ale patří i to, že předem dost prozkoumám, kam se vypravuju, a uzpůsobím tomu, co si vzít s sebou.
Určitě nemůžu říct o spoustě předmětů vyjmenovaných i nevyjmenovaných, že je "vždycky vozím". To platí max. pro nezbytné zdravotní pomůcky, jako jsou brýle a trvale užívané léky. Protože součástí mého plánování je i to, že prozkoumám, jestli je třeba je vozit, a pak mám někdy ranec všeho, od léků přes potraviny po zde zmiňované šitíčko, nebo naopak si obhlédnu terén v cílové destinaci a zjistím si předem, kde se to dá v případě potřeby pořídit a jakou mají otvírací dobu, a pak naopak jedu velmi nalehko :)

Víc bývám v hotelech než v apartmánech, ale když náhodou jsem zrovna v apartmánu, tak si koupím ty základní potraviny na místě a pak si zbytek vezmu domů a hrozně se mi to líbí, mám z toho pocit prodloužené dovolené, když si cukruju kaši cukrem z pytlíku v dánštině a myju ruce mýdlem z lahvičky ve francouzštině :D

Ale jinak se načatých věcí v apartmánech obecně nijak neštítím a klidně je použiju, pokud to není nechutné od pohledu, nebo to není nějak specificky riziková potravina, kde by nebezpečí bylo reálné a ne jen abstraktní epigeneticko-psychologické. Stejně tak se nijak neštítím hotelových postelí, postelí v domácnostech jiných lidí a ničeho podobného. Tak nějak se celkově neštítím lidí a toho, co souvisí s lidskými potřebami a těly :)