Starší syn chodil na šestiletý gympl, poslední čtyři roky se učil pouze předměty, které ho bavily, tomu byl ochotný se věnovat poměrně hodně. Ty, které ho nebavily, absolvoval za čtyřky a trojky. Já jsem z toho chvíli šílela, pak jsem toho nechala. Nikdy jsme se s ním na gymplu na nic neučili, všechno dával sám. O průběžné přípravě nemohlo být ani řeči, na to měl moc jiných aktivit. Nakonec odmaturoval za samé jedničky a je ve třeťáku na právech jako velmi nadšený student.

Mladší syn je ve druháku šestiletého italského gymplu. Italštinu se musí učit průběžně, jinak se průběžně neučí nic, na to má moc jiných aktivit. O pomoc ze strany rodičů u žádného předmětu nežádá, když dostane blbou známku a má pocit, že se to sám nedoučí, jde za učitelem, jsou jim hodně nápomocní. Uvidíme, jak se to vyvine v dalších letech.