V pondělí, po výživném víkendu s víkendovým vstáváním v 7 a celém pondělním odpoledni u kadeřnice na melírech - t.j.celý den mluvit a chovat se společensky
až do večera, se mi povedlo, snad po 30 letech, usnout ve 22.10. Jen jsem si lehla do postele
, snažím se v tom trochu pokračovat, dnes jsem se probudila bez budíku v 8. Mám radost
, než to zase v dubnu přehodí.