Buřte, tak každý to dělá, jak myslí. Kdyby mi děti vyžíraly velké a nepřehledné množství zásob a komplikovalo by mi to třeba vaření nebo finanční situaci, určitě bych to nějak řešila. U nás je schopen půl kila sýra na posezení sníst jenom manžel, ale ten to udělá v situaci, kdy je sýra dostatek (a zase doplní, co snědl), děti takové záliby nemají. Ty spíš snědí čokoládu nebo zmrzlinu, ale ani s tím to nepřehánějí a jsou hubené, takže to nijak zvlášť neprožívám.
Naštve mě maximálně, když si nakrájím zeleninu do nějakého vaření a než přijde čas na to, ji do jídla přidat, tak zjistím, že toho půlka z misky zmizela zásluhou manžela a/nebo syna, kteří "prošili kolem" a můžu krájet znova. Že by si vyndali celou papriku nebo mrkev, to ovšem ne
Myslím, že zruba mám přehled, co jedí a případně to ovlivňuju - nutím víc ovoce, snažím se vymluvit sladkou večeři po sladkém obědě a tak ...