Zrovna ty bláznivé oslavy pro všechny. Já sama to vnímám jako odpornou přetvářku, kterou rozjíždějí maminky už ve školce.

Vši určitě děti dostaly od Pepíčka, protože jeho matka je alternativní, chodí bosa a dětem nedává jíst (slyš děti nejedí brumímíky a bombony a matka si nepřeje, aby jim byly ve školce podávány). Pak jsou matky, které ob den dovalí do školky pytle bombonů, brumíků, protože prostě na to mají, jsou strašně hodné a myslí to s námi všemi dobře a upřímně. Matka C uspořádá oslavu, ale musí tam dcerce pozvat její nejlepší kamarádku a světe div se ona se zrovna kamarádí s tou alternativní. Prostě jí tam chce mít?! ...no tak se pozve na oslavu celá školka a všichni jsme na sebe milí a usměvaví a sdělujeme si s úsměvem, že toho průmyslového dortu se moje dítě vůbec nedotkne, fosforovou limonádu nebudeme pít a ta nebezpečná hračka tedy nevím, nevím jestli byla vhodný dárek?!

Vysvětluješ doma dítěti, že musí tolerovat, že Jaruška je jiná a zkusit k ní být hodná. Pak příjdeš z práce "Tyvole, to nevíš, co zase dneska udělala ta blbá smradlavá Maruna?!"

Jako vyhnala jsem ty příběhy do extrémů. Já jsem ráda pozorovatelkou života a zrovna podobný příběh co popisuji v posledním odstavci se nedávno odehrál u nás a upozornila mě na to dcera. ...přišla jsem rozlícená z práce neb jsem měla slovní potyčku s nadřízenou své nadřízené a taky jsem jí tedy častovala nelibými výrazy (až doma, samozřejmě) . Dcerka prošla kolem "to vypadá, jako bys měla problém respektovat autoritu, mami?!" s posměškem utrousila sedíc na gauči a hodila si nohy na konferenční stolek .

Všechno od nás nasávají a zrcadlí... .