Federiko, tak to chápu, když nebydlí s vámi, tak bych to taky nechala být. A je fakt, že já jsem kliďas, já beru ječení a rozčilování jako zbytečnou ztrátu energie, naprostá většina věcí mi za to nestojí, vždycky se to vyřeší i bez toho. Manžel ten spíš naopak vyletí, když mu třeba něco nejde, nebo ho něco rozčílí, ale taky většinou zase hned vychladne. Docela dlouho mi trvalo, než jsem si na ty jeho náhlé výbuchy zvykla a zjistila jsem, že tím jen upouští páru a jak rychle to přišlo, tak to zas opadne. Přitom on jinak je naprostou většinu času klidný a trpělivý, ale prostě občas to musí ven.