"Ona tvrdí, že se naučila mezi chlapama v práci, ale moc tomu nevěřím."

já taky pochytila nejvíc sprostých slovíček v práci... u táty v práci
táta mě občas brával s sebou "na hlídání", vždycky mě fascinoval ten jejich mužský svět, ti slušní tatínkové mých spolužáků, kamarádů, sousedé - jako by odložili svou běžnou podobu a najednou z nich byli sprostí chlapíci, co mluví strašně sprostě jak ve smyslu slovníku tak obsahu... většinou si mě vůbec nevšimli, nebo mě ignorovali, jen občas se někdo z nich na chvilku zarazil, ale vzápětí je to zase pohltilo... vždycky jsem byla ráda, že tam jsem s tátou, protože bez něj bych se asi bála... a přitom i táta byl najednou někým jiným, ale to mě neděsilo... paradoxně až když jsem byla starší - puberta a později, se to změnilo a v mé přítomnosti (nebo i dalších ženských) se ti chlapi už krotili... a to i přesto, že jsem se snažila být naprosto neviditelná