"žiju v místě, kde moje rodina žila několik staletí"

To se mi moc líbí.
Vždy jsem obdivovala, že má někdo takto po generace pevný domov, že má třeba dokonce rodný dům, kde žily generace předků, má tam vzpomínky a stále se tam může vracet. Že žije mezi lidmi, kteří znali jeho předky, jeho rodinu.
Takový kořen mi vždycky trochu chyběl.
Nevím, odkud vlastně jsem, prarodiče žili jako naplavenina, rodiče taktéž, my s mužem též... A ano, utekla jsem z rodného města dobrovolně, protože místo, kde jsem se usadila, je mnohem lepší. Ale odvrácená strana holt je ten mělký kořínek.