Děti jsou různé, někomu trochu vylepšené hlídání nevadí, protože primární se být s kamarády a s těmi si uplácat misku na keramice. O dokonalost díla jim ani tak nejde, spíš o radost z tvoření a o atmosféru. Nepochybuju, že jsou výkonostně zaměřené děti, ale spoustě stačí podávat výkony ve škole a dejme tomu ve sportu a ty umělecké kroužky mají jako art terapii, než že by tam o něco šlo.

Jedno z našich dětí jsem taky vozila do Prahy za renomovanými učiteli zpěvu a dojímali jsme se, když se sborem účinkovali v Národním nebo v Rudolfinu, ale ostatní naše děti hudební talent nemají. Bohatě si vystačí s venkovským kroužkem a s účinkováním na jarmarku na návsi. Do toho renomovaného sboru by je beztak zcela jistě nevzali, ale oni o to ani nestojí a mají priority jinde. Kroužek je baví a jsou tam spokojení, ale je to jen okrajový koníček jednou za týden.