Huso to je mi líto a jak píšou holky, nedovedu si celoživotně něco "muset" asi představit. Jo, "musela" jsem udržet děti na živu a nějak je vychovat protože jsem je chtěla. Ale to bylo relativně krátké období a navíc (i když jsem původně nevěděla do čeho jdu) mne to jako celek děsně bavilo. Těch "musů" se občas pár nastřádá - teď sedím u závěrky a nechce se mi do ní, ale pustím si k tomu Gilmorky, omladina venku griluje, tak mi něco donesou a zrovna od tohodle klienta (jsem u něj z technických důvodů vedená jako zaměstnanec) mi přistála tenhle měsíc na účtu pěkná odměna. Mám výhodu, že až na rutinní práci mne baví kde co a pořád ještě se ráda učím. 40 let jakékoli, byť sebevíc oblíbené, práce si taky neumím představit, proto jsem už byla kde co a sedím jednou prdelí na deseti židlích.