Já jsem babička (nevlastní, ale hlídající) třech kousků (8,7,5) a řekla bych, že jsem hlavně velmi opatrná. Tak opatrná, jak jsem u svých dětí nikdy nebyla. Taky jsem ale mnohem benevolentnější, ať už stran jídla, tak celkového režimu. Hodně něco vyrábíme, naučila jsem je nebát se vody a koupání, taky, že se není třeba bát všeho živého, co se kolem pohne. Ale jsem s nima hodně málo, jednak bydlí daleko a musím i přiznat, že ještě nejsem úplně babičkovsky naladěná, protože vlastní děti se teprve osamostatnuji.
A jaká být nechci? Nechci být babička učitelka, kterou měla kamarádka a léto u nich byla vlastně prodloužená ruka školy. Byly to příkazy, zákazy, napominani.... Tak to nechci.