Přidat odpověď
... já bych ještě k Žženě dodala, že třeba s tloušťkou to nemusí jít jen o nějaké trauma / bolest... vyrostla jsem za totáče, kdy kvalitní jídlo nebylo - v řeznictví bůčky, mlíka v igelitovém pytlíku, ovoce zelenina nedostatkové zboží, pribináček jako miminčí strava a podobně. Takže všechno špatně od základu. Další věc je čistě genetika - narodila jsem se s kostrou sudeťácké selky, Twiggy ze mě nikdy nebyla a nebude - široká ramena, široká pánev, masivní kostra (taky jsem nikdy neměla nic zlomeného). Do toho se nasvaluju jako chlap - trocha sportu a mám ramena jak Frištenský a i za dob vrcholového sportu jsem měla BMI v kategorii "nadváha". Když jsem se pracně vyhladověla na hranici "normálního BMI", tak jsem pak byla rok nemocná - pořád něco, chřipky, angíny, rýmy, záněty dutin, záněty močáku - prostě tělo to neutáhlo, a byla mi pořád zima.
Myslím, že jde hodně i o společenské očekávání - lidi považují za "zdravou" váhu chodíci věšáky na kabáty (anglicky případně "bag of antlers"), ale pro spoustu lidí je takováhle hubenost nezdravá (na druhou stranu uznávám, že jsou lidi, kteří prostě takhle hubení jsou od přírody, mají méně masivní kostru, méně masivní svalstvo a neudrží tuky - a přitom jsou "zdraví" - je to pro ně jejich přirozený stav).
MOmentálně, s menopauzou mám nadváhu i z mého pohledu, ale je to způsobené menopauzou / menším možností pohybu / a ano, i dietou, mohla bych jíst lépe. Nicméně - jak tu kdosi psal - mám spoustu jiných věcí k řešení než to, že bych chtěla / měla mít o tři čtyři kila méně (co si myslím já, nepočítám těch dalších deset kilo, co bych měla mít méně z hlediska "veřejného mínění"). Obézní nejsem, jsem relativně pohyblivá, nasvalená a čilá v rámci možností (jsou věci, které už nedokážu / nesmím provozovat kvůli zdravotnm problémům, jako např. páteř v haj*lu) - takže prostě je to tak, jak to je, jsem jaká jsem, a fakt mám jiné věci k řešení než jestli má Máňa o deset kilo méně než já...
Předchozí