A ještě vám tady naruším rozjímání nad dobrotami jednou nepěknou myšlenkou, která mě napadá v parní sauně, kam často chodím a často tam končím utiskovaná lidmi, kteří jsou, řekněme korektně, velcí. Jak tam tak člověk sedí a přemýšlí a hledí na ty velké lidi kolem sebe, já vždycky myslím na tisíce a milióny ubohých zvířat, která protrpí své ubohé životy jen proto, aby tito lidé mohli být takto velcí. Přitom to není nijak životně nutné, je to jen proto, že prostě můžeme, že jsme si našli způsoby, jak si zajistit nekonečné množství nonstop přístupného jídla. A málokomu vadí, za jako cenu.