Já se celkem nedivím, že rodiče nechtějí k doktorce, která kritizuje. Samotná kritika totiž k ničemu nevede. Je potřeba poradit, poslat k odborníkovi, ne vynadat a chtít po nich změnu, bez toho, aby jim s tím někdo pomohl.

Naši kluci, biologičtí, jsou hubení i bez sportu. Ten, který se hýbe ještě míň, je vyloženě podvyživený, tak od tří let jsme se fakt styděli, když se pediatr, zubař a dokonce sociální pracovníci při návštěvě kojeneckého ústavu ptali, jestli jí. Pak se na to ptali i ve škole, a potom byli na škole v přírodě a učitelka se smála, že už ví, že nejí, protože se cpe, že tolik nesní ani ona, to bylo na prvním stupni.

ten třetí má nejvíc pohybu, stejný jídlo a nejvíc kilo. Není tlustý, ale mírnou nadváhu měl vždycky. Má jiný geny a v tomto je to fakt poznat

Naštěstí nemám dceru, kluci lipedém nezdědí, ale pokud budou mít holčičku, tak ta už by bohužel mohla. Doufám, že do té doby bude nějaký rozumný způsob řešení. Už se o tom konečně mluví, po 80 letech, kdy to popsali.