Já mám světýlka ráda, ale nemusím je mít doma na oknech. Líbí se mi slavnostně vyzdobené mesto, ale ne blikající různobarevné šílenosti.
Doma si občas zapálím svíčku, líbí se mi koukat se do plamene, mám ráda oheň.
Brzká tma mi vadí, ale spíš takové to celodenní šero, kdy člověk váhá, jestli má ve dvě odpoledne rozsvítit, nebo co. Tma jako taková mi přijde útulná a příjemná, večer a v noci samozřejmě. Když jsem musela vstávat do tmy do práce, tak to příjemné nebylo vůbec. Ale měla jsem radši, když jsem po ránu svítila jen trošku, rozzářený lustr na plné koule mi byl velmi nepříjemný.