Minimalismus pěstuji naopak:

Hernhutskou hvězdičku (originál za nekřesťanské peníze) v ložnici máme nastavenou celý rok v okně tak, že se rozsvítí 40 minut po západu slunce a zhasne v 10:30 nebo v ještě jednou v 11:00 v létě. Koneckonců je symbolem naděje nad světem a to platí furt.

Druhou mám na lodžii, i když to není originál (ale je to pořád onen původní 26stěn - někdo vyřešil skládatelnost naplocho do krabice), a tam ja spřažena se světýlky. Po vánocích nechám svítit jen světýlka - svítí do půnoci.

A třetí z Alíku mám v bývalém dětském pokoji. Taky to není originál a snad najdu aplikaci, kterou se její blikání ovládá. Je mimo síť a kolem vánoc ji strčím do zásuvky, až si budu chtít zablikat (uvnitř je světelný had). V pokoji bude spát tchýně, tak jí moc blikat nebudu...

Během roku nesundávám ani jednu, jen o ně občas pečuju, třeba dotažením čokolády na kabílku mezi trafem a hvězdičkou.