Dovolte mi, podělit se s vámi o podobný příběh, který se mě také týká. Před dvěma lety moje švagrová byla právě ve 25 tt, když na ní přišly bolesti a stahy. Odvezli ji k APolináři, zjistili že má infekci, ale snažili se těhotenství udržet. Po třech dnech v nemocnici však musela porodit. Narodil se malý Jeníček, vážil 760 gramů, měl infekci v plicích a dávali mu velmi malou naději na přežití.
Jeníček ležel na neonatologii na JIP, zhubnul na 570g, všude měl hadičky a sondy, byl napojen na nejrůznější přístroje . Byl to smutný pohled na to naše malinkaté bezbrané holátko, i ta největší plenka mu byla a ke krku, na hlavě měl čepičku s velkou bambulí a na nožičkách ponožtičky. Maminka ho chovala denně a odstříkávala mu mléko. Ale pomalu nabíral na síle, již v takhle malém věku absolvoval laserovou operaci očí, přetrpěl i operaci kýly a nakonec mu vyléčili i infekci na plicích.
Lékaři, sestry a vybavení jsou tam opravdu na úrovni, personál rozumí své práci a dokáže podržet.
Jeniček šel domů po třech a půl měsících, vážil něco málo přes 2 kg. Maminka mu oblékala oblečky na panenky, všechno mu bylo velké :)
Nedávno oslavil své 2. narozeniny. CHodí do poradny pro předčasně narozené děti a je velmi šikovný, nemá žádné postižení a je jako každé zdravé dítě.
Byl to zázrak, dnešní medicína dovede opravdu vše a doktoři u Apolináře z neonatologie si zaslouží veliký dík.
Já sama jsem nyní ve 30 týdnu těhotenství a moc se těším na svojí holčičku a jsem rozhodnutá, že budu rodit U Apolináře. Všem nastavájicím maminkám přeju pohodu v těhotenství a žádné problémy. Radka