Mám 2 a 1/2 letou dceru, kterou jsem kojila do věku dvou let a tří měsíců. Kojení bylo příjemné pro nás obě jednak kvůli fyzickému kontaktu dítěte s matkou, ale i mně bylo dobře, když jsem si s dcerou u prsu mohla půlhodinku sednout, odpočinout a sledovat, jak jí chutná. Dcera velmi dobře prospívala. Během prvního roku byla strašně moc baculatá a všichni mi říkali, ať už přestanu kojit, že bude tlustá. Ale někde jsem četla, že kojené děti bývají málokdy obézní. A taky se to potvrdilo, moje dcera je dnes jako proutek a všechny faldíky zmizely. Stále jsem slýchala ve svém okolí, že "kojit dvouleté dítě není normální", ale nedala jsem se odradit a vyčkala až do doby, kdy se dcerka vpodstatě odstavila sama.
Když totiž začala chodit do jesliček, měli k pití kakao a bílou kávu, jí to moc zachutnalo, a už potom z prsu nechtěla pít.
Dcerka nikdy nechtěla pít žádné kojenecké a batolecí "umělé" mléko, ani jí moc nechutnaly instantní mléčné kaše. Ale má ráda všechny mléčné výrobky. Od 1/2 roku jsme stravu postupně doplňovali ovocem, zeleninou, polévkami a masem. Jak říká moje maminka, dcerka přešla "z prsu rovnou na řízek". Bylo to pro dcerku přirozené a zdravé.
Bohužel mám zkušenosti, že dnešní maminky v době papírových plen a umělého kojeneckého mléka o kojení mnoho nevědí a když dítě zpočátku nechce sát, vzdají to a přejdou na umělou výživu. Taky zejména proto, že nemají ve svém okolí nikoho, kdo by jim poradil jak na to. Proto je moc dobře že liga na podporu kojení má své aktivity i u nás. Mnoho úspěchů do další činnosti a mnoho zdravých kojených dětí přejí Marta Kovářová s dcerou Zuzankou.