Jano,
očkování asi představuje určité riziko, ale ruku na srdce - co riziko nepředstavuje. Nevím, jak starý je Tvůj chlapeček, ale posadila jsi ho už do auta, koupíš mu kolo, kolečkové brusle, lyže, pustíš ho na řetízák nebo jinou pouťovou atrakci, až doroste do věku, kdy to připadá v úvahu? To všechno přece představuje taky riziko - určitě znáš děti, které na kole, bruslích či lyžích přišly k úrazu, o nehodách v autech ani nemluvím ... Kdyby člověk měl dělat jen to, co riziko nepředstavuje, asi by ani nesměl vstát z postele. Podle mne se člověk musí snažit riziko omezovat rozumným způsobem (tj. do auta sedačku a jezdit s rozvahou, na kolo přilbu a vybrat vhodné místo ...). To platí i o očkování -dát očkovat jen zcela zdravé dítě, vybrat si pediatra, kterému důvěřuji a v případě pochybností se poradit ... Nedat dítě očkovat je podle mne řešením krátkozrakým - nekoupím-li dítěti kolo, zas tak moc se toho nestane, nedám-li ho očkovat, mohu ho přece jen ohrozit.
Některé nemoci, proti kterým se očkuje, jsou přece jen život ohrožující (tetanus, záškrt). Myslím sí, že dobrý pediatr neoočkuje dítě v případě, že bude mít zásadnější pochybnosti o jeho reakci na příslušnou vakcínu. Alespoň já jsem tuto zkušenost udělala (Ondra byl miminko s nerovnoměrným vývojem v důsledku komplikovanějšího porodu a naše paní doktorka každé očkování pečlivě zvažovala, některé poněkud odložila, před jiným nás poslala na speciální vyšetření).
Nicméně bych i já uvítala, kdyby se tu o očkování objevilo něco podrobnějšího, třeba i s případnou možností dotazů na odborníka (ale nenvím, je-li to v moci pána servru).