To co se stalo je strašné. První den jsem celý proseděla u televize a nevěřícně se dívala s pocitem že teď všechno dobré končí. Anebo začíná, ale to zlé. Po prvním pocitu hrůzy a zděšení, kdy jsem se nemohla bavit ani se svými dětmi přišel nával vzteku a pomsty. Jsou to vůbec normální lidi? Vždyť jejich zfanatizované mozky už musí být šílené. A teď, několik dní po katastrofě bych jim chtěla položit otázku: Co po nás chtějí? Co chcou ti vrazi? Jídlo? Peníze? Nebo nějakou jinou pomoc? Léky? Ať řeknou a dostanou, ale ať nás nechají normálně žít. My jim taky nebudeme brát víru a zasahovat do jejich státu. Proč bychom vedle sebe nemohli žít a navzájem se nenapadat? Jestli chtějí Talibán, ať ho mají, ale proč napadají ostatní? Vždyť lidé různých vyznání vedle sebe můžou žít když chtějí a jsou tolerantní. Proč ničit tento svět jen z pomsty? Myslím, že jejich choré mozky dokážou zničit svět až je naženeme do kouta. A proč se k tomu nepřiznali když před tím se vždycky k útokům přiznávali? Nestojí za tím někdo úplně jiný kdo tahá za provázky? Přeji našim vládním činitelům aby se v ničem neunáhlili, vše pořádně prošetřili a hlavně spojily svět. Potom se ZEPTALI a sílu nasazovali jako poslední a nevyhnutelný řešení. Jen tak se dá bojovat proti terorismu.