Je ohromné a potěšující že v dnešní době se najdou lidi,kteří se dokáží takovím způsobem obětovat.Protože vaše činnost není jen podnikání či zamněstnání na 8 hodin a padla.Je to rozhodnutí na celý život,protože tyto děti už jsou prostě"vaše",atˇ jsou v pěstounské péči,nebo ve velké rodině jako u vás.Pro tyto děti je to nesmírná výhoda,protože se naučí jak to v běžné rodině funguje a do budoucna jim to dá dobrý základ.Vím očem mluvím.Teta má v pěstounské péči 5 dětí a zařazení do rodiny bylo pro ně náročné(byly z ústavů zaostalé,netečné k jakémukoliv dění,zdravotně neprospívaly)a dnes jsou skutečně sourozenci s mámou a tátou,i když si sebou nesou do života hendikep vspomínek - týraných a nechtěných dětí.Už mnohokrát jsem o této volbě uvažovala i já.Zatím ale nejsem připravená udělat toto rozhodnutí.Proto vás moc obdivuji.A as dospějeme k názoru(samozřejmně s manželem-rozhodnutí co změní navždy život celé rodiny,není jako rozhodnout co bude k večeři),že toto je ta správná cesta,určitě se přijedeme podívat jak se dělá to pravé "DOMA",protože to z vašeho článku jen září.Hodně štěstí.Vladka